Twenty One Pilots
16.2.2019
O2 Aréna Praha
Těch případů, kdy jde o hudbu až v druhé řadě je hodně, přičemž prakticky pokaždý jde o vystoupení ve velkých halách. Není to nutně daný přístupností tvorby, nebo podceňování posluchače. Spíš přeceňováním diváka.
Letka ze Spojených států vystoupila v České republice potřetí, přičemž se během tří let přesunula z Lucerna Music Baru přes Tipsport Arénu až do O2 Arény, kterou navíc vyprodala. Piloti mají svoje fans, tzv. Skeleton Clique, kteří jsou vzájemně rozpoznatelní. Aktuálně je v trendu žlutá izolepa a černej podklad, takže to místy vypadalo jako na obřím srazu instalatérů. Ale přestože je tvorba TOP určena především posluchačům 20+, je spravedlivé říct, že přes svou masovou přijímanost není rozhodně hloupá. Naopak.
Loňské album „Trench“ je vyvrcholením snahy ústředního dua Joseph/Dun spojit několik žánrů do jednoho amalgámu nablýskané popové disco koule, která podle toho, jak se otáčí, háže odlesky elektra, reggae, hip-hopu, rocku, gospelu, french music a to všechno v duhovým spektru každého prvku. Nejen „Trench“ je ale důvodem, proč je kapela nominována na Brit Music Awards, jejichž vyhlašování proběhne 20.2. – ostatně cenami zahrnuté duo si v minulosti odneslo i Grammy za popový počin. Přestože tvořilo páteř celého vystoupení, včetně všech pěti singlů, TOP nemohli vynechat v mnoha směrech průlomové „Vessel“ s megahitem „Car Radio“, pro většinu přítomných s příchutí nostalgie. Tenhle song je zároveň zářným příkladem toho, jak Piloti své skladby staví: práce s klavírem, dynamikou písně, jednotlivými pasážemi, od nesmírně melodických, po vyštěkávaný rap, kterej je v případě TOP naprosto vymazlenej. A jednou z mála věcí, které zní skutečně živě.
Na pódiu totiž není nikdo jiný, než oba hlavní protagonisté. Dun hraje na bicí (nečekejte nikdo sóla, proboha! – ne, nečekal) a Joseph se doprovází na klavír, ukulele…a do toho jedou elektronické podkresy z DATky. Ale fakt jako si někdo myslí, že na Twenty One Pilots se chodí poslouchat vychytaná basová linka? To vystoupení je o komunikaci – příkladem budiž hra „na ticho“ (s výsledkem 2,08 vteřiny, mimochodem), průchod mezi diváky, hecování pravé a levé strany kotle. Nic, co by nebylo na každém druhém koncertě pro masy, ale v případě TOP je to hodně podpořený tím, že Joseph a Dun jsou povýšeni na bohy a diváci znají každý slovo, který jim v příštím okamžiku sklouzne ze rtů. Kromě dvou výše zmíněných alb je samozřejmě nutné zmínit „Blurryface“ se „Stresed Out“ a „Ride“ a jediný mimoalbový příspěvek, „Heathen“ ze soundtracku Suicide Squad.
To hořící auto, balaclavy, kouřový sloupy a výbuchy konfet jsou jen podporou pro muziku, která má potenciál odstartovat u mladých, otevřených posluchačů touhu pátrat po jejích kořenech někam do šedesátek. Bude to náročná, ale strašně krásná cesta.
Setlist:
Jumpsuit
Levitate
Fairly Local
Stressed Out
Heathens
We Don't Believe What's on TV
The Judge
Cut My Lip
Lane Boy
Nico and the Niners
Pódium v publiku
Neon Gravestones
Bandito
Pet Cheetah
Hlavní pódium:
Holding on to You
Ride
My Blood
Morph
Car Radio
Přídavek:
Chlorine
Leave the City
Trees