Ensemble Nist-Nah: Indonéský gamelan v rukou australského avantgardisty
Gamelan představuje ten nejvíce fascinující zážitek na poli mimoevropské hudby. V sestavě převládají gongy a další perkuse z kovu, dřeva i kůže, které vytvářejí rytmické i melodické obrazce, vymykající se evropské zkušenosti. Australský bubeník Will Guthrie za sebou má úctyhodnou sérii avantgardních projektů s hudebníky z celého světa a od roku 2004 žije v Nantes ve Francii. V ansámblu Nist Nah propojil gamelan s bicí soupravou i "nalezenými předměty", které zvukové spektrum dále rozšiřují. Sestavu tvoří celkem osm hráčů, kteří se liší věkem, ale spojuje je inklinace k současné experimentální hudbě. Jelikož každý z nich představuje výjimečnou postavu ve své vlastní hudební sféře, pro jejich společný projekt lze použít označení superskupina. Jejich tvorba se pohybuje ve fiktivním prostoru mezi "musique concrète" a repetitivními transovními strukturami hudby z aristokratických dvorů ostrova Jávy, které kdysi okouzlily Caude Debussyho i celou generaci minimalistických skladatelů.
Slovo gamelan označuje jak žánr, tak i nástrojovou sestavu, ale někdy je vnímáno i jako označení pro jeden obrovitý hudební nástroj s řadou různorodých komponent, které ovládají jednotliví hráči. K prvnímu kontaktu mezi gamelanem a evropskými posluchači došlo na Světové výstavě v Paříži roku 1889, jejíž dominantou byla čerstvě dokončená Eiffelova věž. Součástí nizozemské expozice byla věrná kopie vesnice z ostrova Jávy s šedesáti domorodci za tímto účelem dovezenými do Evropy. V bambusovém pavilonu uprostřed vesnice hrál gamelan, javanskou vesnici pravidelně navštěvoval sedmadvacetiletý skladatel Claude Debussy, který právě hledal cesty, jak se vymanit ze sevření německé skladatelské tradice. Setkání s hudbou, která se příčila všem tehdy známým pravidlům, Debussyho trvale poznamenalo. Britský hudební kritik David Toop považuje konfrontaci velkého skladatele s hudbou Indonésie za počátek nové éry v západní hudbě, který inspiroval i Johna Cage a ambientní hudbu.
Will Guthrie za sebou má pestrou sérii projektů s desítkami experimentálních hráčů, zde je stručný seznam. Oren Ambarchi, australský multiinstrumentalista, orientující se předevšm na elektrickou kytaru a perkuse. Navíc vede vydavatelství Black Truffle, kde vychází Guthrieho nahrávky. Mark Fell z Velké Británie, tvořící jak sólově, tak i v duu SND, navíc vytváří sound-artové instalace. Roscoe Mitchell, americký skladatel a jazzový saxofonista. Anthony Pateras, australský skladatel a pianista. Jean-Luc Guionnet, pařížský multidisciplinární umělec, zasahující do hudby, filmu i filozofie.
