STING & Shaggy
Fórum Karlín
16.11.2018
Když loni vystupoval STING na pražském Metronomu, předvedl skutečné hvězdné manýry, které ovšem následující vystoupení smázlo s tím, že takhle to holt na světě chodí, co naděláš, a se skromností je nejdelší cesta. Když se po roce a půl vrátil do relativně komorního prostředí Fóra Karlín, působil mnohem přirozeněji a uvolněněji.
Dost velký vliv měl zřejmě jeho momentální parťák Shaggy, jamajský playboy a korunní princ devadesátek, který si popěvkama „Oh, Carolina“ a „Boombastic“ zamířil přímou cestou do nejednoho dívčího srdéčka, o ultramegahitu „Angel“ ani nemluvě. Osobně v něm beztak pokaždé slyším to „Dál jen vejdi“ od Věry Martinové. Od začátku ale bylo jasné, kdo tady koho táhne a kdo je ten na sice pořád nablýskané, ale přece jen vedlejší koleji.
Společné album „44/876“, takto předvolby Velké Británie a Jamajky, samozřejmě není tím, kvůli čemu se na tyhle dva hrnou davy. Muzika z něj je fajn, ale nic, nad čím by John Peel lapal po dechu. Pohodové reggae, láska a mír, bratři a sestry.
To už byly mnohem zajímavější vzájemné propletence skladeb obou interpretů. „Oh Carolina / We'll Be Together“, „Roxanne / Boombastic“. Oba se vzájemně doplňovali, tam, kde jsou už postupy a aranže Stingových skladeb předvídatelné, nasazuje Shaggy druhý, řekněme, rozvernější plán. To jejich spojení je zkrátka zábavné. Jo, to je to slovo, které to celé vystihuje nejvíc. Zábava. Shaggyho proslovy směrem ke Stingovi o tom, že žádná žena ten večer nezůstane osamocena a všechny patří jen jemu a na oplátku Stingovy přehrávané grimasy a koulení očima – kdyby v tuhle chvíli zahráli „Jožina z bažin“, dávalo by to smysl. A smysl dává celé to reggae ladění, ostatně je to směr, kterým měli odjakživa nakročeno samotní The Police, takže žádné žánrové veletoče. Jako potvrzení můžete brát i zařazení „Love Is the Seventh Wave“, roztomilé žánrovky s ještě roztomilejším videoklipem.
Nečekaně skvěle funguje i vzájemná chemie obou hvězd – macho Shaggy, tu mávající rukama, tu vystrkující třísla do publika a umírněný STING, který víceméně jen přechází sem a tam po pódiu tři metry doleva a tři metry doprava, s jedinou divadelní vsuvkou, vizuálním ztvárněním společného songu „Crooked Tree“. Ramenatý černý policista Stinga „zatýká“ a Shaggy ho „soudí“. OK, zábava možná lidová, ale ne za hranicí vkusu.
Dva přídavky, ten poslední jako akustické spojení dávného hitu „Kingston Town“ (znáte česky od Plavců) a okouzlující Stingovy „Fragile“. Jakkoliv jsem se k projektu stavěl původně s jistým podezřením, výsledný dojem je veskrze pozitivní. Shaggyho šaškování + Stingova brilantní hra + hit za hitem + skvělá doprovodná kapela (i v ní se propletli spoluhráči obou protagonistů) = velká pohoda. Nic víc, nic míň. Nejen Věra Martinová by měla radost.
Setlist:
Englishman in New York (STING cover)
44/876
Morning Is Coming
Every Little Thing She Does Is Magic (The Police cover)
Oh Carolina / We'll Be Together
If You Can't Find Love
Love Is the Seventh Wave (STING cover)
To Love and Be Loved
Message in a Bottle (The Police cover)
Fields of Gold (STING cover)
Waiting for the Break of Day
Gotta Get Back My Baby
If You Love Somebody Set Them Free (STING cover)
Don't Make Me Wait
Angel (Shaggy cover)
Dreaming in the U.S.A.
Crooked Tree
Shape of My Heart (STING cover, s úravkem “Lucid Dreams” od JuiceWrld)
Walking on the Moon (The Police cover, s úryvkem “Get Up, Stand Up” od The Wailers)
So Lonely / Strength of a Woman
Hey Sexy Lady (Shaggy cover)
Roxanne / Boombastic
Přídavek:
Desert Rose (STING cover)
It Wasn't Me (Shaggy cover)
Every Breath You Také (The Police cover)
Přídavek 2:
Kingston Town (Lord Creator cover)/Fragile (STING cover)