Muse, 26.6.2019

Muse
LETIŠTĚ LETŇANY
26.5.2019
Počtvrté v České republice, potřetí v Praze a koncert, povýšený na multimediální zážitek. V duchu návratu k osmdesátkovému retru, kam nás v posledních letech zavádí popkultura obecně, v čele se Stranger Things. Barvy, světla, na povrchu bubblegum, pod ním propracovaný sound, podřízený celku. Pro 40+ návrat do dětských let, pro mileniály atmosféra věku údajné nevinnosti.
Matthew Bellamy, Dominic Howard a Christopher Wolstenholme se na hudební scéně pohybují už čtvrt století a s každou další nahrávkou je jeich zvuk propracovanější/přearanžovanější – vyberte, jak je libo, podle chuti a založení. To, co jedni zatracují, druzí vynáší do nebes. V tomto ohledu zřejmě přelomové „The Resistance“, které působilo až nabubřele, zůstává zřejmě nepřekonáno a leckoho zřejmě napadne, jak si trojice muzikantů poradí s živým provedením takto zvukově komplikovaných skladeb. Těmhle škarohlídům nejpozději po včerejšku sklaplo.
V dílem nevděčné, dílem čestné úloze předskokanů se představili tuzemští Imodium a The Atavists a svou úlohu splnili do puntíku – nenadchli a neurazili. V jiné souvislosti by se jednalo o hudební lahůdku zvláště v případě The Atavists, ale co naděláš, dětma nezatopíš a víc než dvacet tisíc diváků čekalo trpělivě na hlavní britské hvězdy. A nakonec se pochopitelně dočkali, přestože avizovaná doba začátku byla posunuta na půl devátou, protože se čekalo na soumrak.
Kdo znal setlist americké části turné, mohl zhruba tušit, co se bude hrát a skutečně – v Praze, první zastávce evropské části, došlo jen k minimálním změnám. Premiérově tak v rámci Simulation Theory World Tour zazněla velice melodická „Undisclosed Desires“. Pro fanoušky „Game of Thrones“ Muse zahráli i Bellamyho příspěvek na tribute album „For the Throne“ s názvem „Pray (High Valyrian)“ a do svého setu zahrnuli i spoustu popkulturních a hudebních odkazů – parafrázi na pětitónovou sekvenci, pomocí které lidstvo komunikuje s vesmírnou lodí ve Spielbergově „Blízkých setkáních třetího druhu“ v úvodu „Supermassive Black Hole“, lety prověřený otvírák „Knights of Cydonia“ v podobě melodie „Harmonica Man“, která atmosféru souboje někde na Divokém Západě bičuje až k nesnesení a několik povedených hudebních medley. To čtvrthodinové před koncem vyneslo na pódium robo-monstrum, několikametrového xenomorpha, vedle kterého se mohl jít Maidenovský Eddie zahrabat. Lasery z věží, tanečníci, plátno jako v deseti autokinech najednou a naprosto čistý zpěv a instrumentace – jen to malé kytarové zaškobrtnutí v „Knights of Cydonia“ ukázalo, že skutečně hrajou lidé z masa a kostí a ne stroje. A že Simulation Theory je naštěstí jen velice příhodný název pro show, která znovu ukázala, proč jsou Muse řazeni i před takové U2 na první místo v live kapelách. Téměř dokonalost.
Setlist:
Algorithm (Alternate Reality Version; zkráceno)
Pressure
[Drill Sergeant]
Psycho
Break It to Me
Uprising (Extended Outro)
Propaganda
Plug In Baby
Pray (High Valyrian) (Matthew Bellamy song) (zkráceno)
The Dark Side
Supermassive Black Hole ('Close Encounters' riff intro)
Thought Contagion
Interlude
Hysteria (AC/DC's 'Back In Black' outro)
The 2nd Law: Unsustainable
Dig Down (Acoustic Gospel Version)
Undisclosed Desires (Tour debut)
STT Interstitial 1 (záznam)
Madness
Mercy
Time Is Running Out
Houston Jam (Futurism + Unnatural Selection + Micro Cuts)
Take a Bow
Prelude
Starlight

Přídavek:
STT Interstitial 2 (záznam)
Algorithm
Stockholm Syndrome / Assassin / Reapers / The Handler / New Born
Knights of Cydonia (Ennio Morricone's 'Man With A Harmonica' intro)

Interpret: 
Styl hudby: 

Přidat komentář