Ani se tomu nechce věřit, že Jay Kay, chlapík s indiánskou čelenkou a zatraceně dobrým smyslem pro funky rytmy roztančil svět už o jednu generaci zpátky. V půlce devadesátých let se z něj stal fenomén, který se nevyhnul tanečním parketům, rozhlasovým stanicím, ani debatám hudebních snobů. Kromě výrazného vzhledu, odkazujícímu k názvu kapely (jamující Iroquézové), se frontman stal v průběhu času jedinou spojnicí mezi historickým a současným obdobím kapely, která se vyznačuje poměrně silnou fluktuací členů.
Od průkopníků a popularizátorů acid jazzu se Jamiroquai postupně dostali do pozice superhvězd, které čím dál, tím více koketovaly s popem a elektronikou. Zatímco v devadesátých letech vydávali alba s kadencí jeden až dva roky, v novém tisíciletí nejsou jejich studiové zářezy zdaleka tak časté, což ovšem neznamená, že by nadobro zmizeli z výsluní. Po kolekci singlů z roku 2006 s názvem High Times vydali před sedmi lety už jen jednu řadovou nahrávku Rock Dust Light Star a vypadalo to, že se po nich slehla zem.
Letos se jejich fanoušci konečně dočkali. V březnu vyšla novinka Automaton a sám za sebe musím říct, že se ve mně před poslechem mísila zvědavost se skepsí. Očekávání změny navozuje už obal – Jay Kayovu čelenku z metrových per vystřídalo něco jako neonový ježek v kleci, kombinovaný se silikonovým dámským šidítkem. Dlužno poznamenat, že hudba je s vizuálem sladěna. Už od prvního tracku Shake It On se na vás vyvalí bublající basy a je jasné, že doby najazzlých skočných vyhrávek jsou ty tam. Následující, titulní Automaton má chytlavý refrén, ovšem než se k němu prokoušete, straší vás mimozemské zvuky, polámané beaty a melodie, které chytí asi na pátý poslech…
. ..ale ty refrény. Ta energie. Ta radost. U Cloud 9 budete mít pocit, že tohle už jste někde slyšeli, kdysi, kdesi. Pokud je vám přes čtyřicet, začnete se usmívat, nostalgickým úsměvem.
Jamiroquai se podařilo postavit most, kterým vás přenesou zpátky v čase. V Nights Out In The Jungle už je to zase ten starý dobrý chlapík v čelence. Rozbouřený acid jazz, zkrocené disco.
Věřím, že naživo v rámci letošního ročníku Colours of Ostrava vám dá jeho energie víc párů křídel, než dokáže kdejaký kofeinový roztok.