Beth Hart - Fire on the Floor Tour

BETH HART
Fire on the Floor Tour
Fórum Karlín
6.11.2017

Představte si pohlazení andělským křídlem, ve kterém se schovává kovadlina.
Tak působí hlas BETH HART, americké zpěvačky a multiinstrumentalistky, která přijela do Fóra Karlín odehrát svůj čtvrtý koncert v České republice. Beth kombinuje blues, jazz a rock způsobem, který umí být bolestný, konejšivý i nesmírně sexy.
Její umělecká cesta byla dlouhá, pomalá a poctivě vydřená. Hartová není rychlokvaška, která se proslaví přes noc jedním hitem, ale pracuje na své kariéře dlouho a systematicky. I proto se dostala na úplný umělecký vrchol relativně v pozdním věku, poté, co si zkusila spolupráci po boku Slashe, Joea Bonamassy a Jeffa Becka. To jí zajistilo zájem a stabilní základy pro vlastní tvorbu. V kombinaci s joplinovsky chraplavým, ale technicky dokonalým hlasem se propracovala až k nominacím na cenu Grammy a zajistila si přízeň vděčných posluchačů.
Beth si své skladby až na naprosté výjimky v rámci spoluautorství píše sama a reflektuje v nich vlastní život, zkušenosti, lásky, vztek, naděje a prohry. Tentokrát nevsadila na pomalejší rytmus koncertu a převahu balad, ačkoli „Baddest Blues“, které začíná posmutnělým klavírem a postupně graduje do katarzního finále, patří právem mezi nejtklivější melodie. Byla to taky jedna z mála příležitostí, kdy Beth usedla za klavír, který ji kromě zpěvu proslavil na druhém místě.
Pokud už byla na jevišti s nějakým nástrojem, byla to spíš kytara, na kterou odehrála několik svižnějších věcí, včetně dvacetileté, odpíchnuté „Spiders In My Bed“ z prvotiny „Immortal“. Ke zpěvaččině sebejistému vystoupení přispívá její doprovodná kapely ve složení sólová kytara Jon Nichols, basová kytara Tom Lilly a Todd Wolf na bicí. Bez potřeby exhibovat dávají Beth prostor, jsou nenápadnou trojhlavou eminencí v pozadí a zpěvačka tak může být sama za sebe, už ne ve stínu slavnější rockových jmen. Hudebníci jsou spíš funkční, než inspirativní, jako tomu bylo v případech její dřívější kariéry.
Tuto příležitost využívá znamenitě nejenom v hudebním, ale i v dramatickém smyslu. Má cit pro gesta, grimasy, téměř každou píseň uvádí nějakým příběhem. Nejsou to jen dvě symbolické věty, Hart toho má na srdci víc. Vypráví o otci, který opustil její matku, vypráví o násilí na ženách. Je dobré zmínit, že sama zpěvačka neměla cestu nalajnovanou zlatým popraškem, užila si závislosti a poruchy příjmu potravy a pokud zpívá o odvrácených stranách partnerských vztahů, o bolesti a strachu, není to něco, co zná od kamarádek a z četby Anny Kareniny.
Ale aby to nevypadalo, že večer s BETH HART byl nějaká tryzna – po většinu času měla zpěvačka pusu k uchu od ucha, lítala po jevišti i zabrousila do uličky mezi diváky, které vyhecovala klasickým „opakujte po mně“ v přídavkové skladbě „Monkey Back (Gimme Back My Money“).
Beth čerpala z loňské novinky („Baby Shot Me Down“ je skvělá variace na stejnojmenný song, který proslavila Nancy Sinatra) i z celé své dvacetileté kariéry a právem si vysloužila standing ovation. Jedinou výtku k dramaturgii bych viděl v tom, že zaplnit koncertní halu takovému živlu, jakým BETH HART je, místy k sezení není zrovna šťastné rozhodnutí. Roztančila každého v sále, s výjimkou přestárlého šatnáře, který byl nejspíš stejně na své židličce už pár dní mrtvý a věřím tomu, že svým hlasem spustila ty půl roku stojící eskalátory v metru na nedaleké Palmovce.
BETH HART je na vrcholu svých tvůrčích sil. Další setkání s ní se v Praze uskuteční 29. listopadu příští rok. Nenechte si ho ujít.

Interpret: 
Styl hudby: 
Místo: 

Přidat komentář