Hudba Sunny Gunnlaugs je přemostěním propasti mezi jazzem Brooklynu a Reykjaviku, s evropskou elegancí, je ohnivá, má newyorský drive.
The Washington Post popsal její hudbu jako „nadčasovou". Sunna Gunnlaugs znovu potvrzuje Toto kritérium hodnocení na jejím nejnovějším CD, "Long Pair Bond", na kterém hraje s islandským basistou Thorgrim Jonssonem a bubeníkem Scottem McLemorem. Je to její první album nahrané v triu od jejího debutu v roce 1997. Nyní zralejší, zkušenější Gunnlaugs prezentuje v této hudbě neuspěchaný, rozjímavý styl.
Gunnlaugs se nechává ovlivňovat takovými americkými klavíristy jako Bill Evans a Keith Jarrett, ale i Skandinávci, jako je Bobo Stenson a Jon Balke. Sunna se našla způsob, jak dělat hudbu, která je blízká lidem na obou stranách Atlantiku.
Jako dítě Sunny vyrůstala na malém poloostrově Seltjarnarnes nedaleko od Reykjavíku. Na naléhání své matky se začala učit hrát na varhany.
"Myšlenka, hrát na klavír, se mi jako dítěti nelíbila. Měla jsem to spojeno s klasickými pianisty, kteří, jak se mi zdálo, nemají z hraní žádnou zábavu. Ale na varhany jste mohli hrát cokoliv, Beatles, polky, Strausse, a to bylo mnohem zábavnější. Impulsem v dospívání, kdy jsem si uvědomila, že je ve skutečnosti možno na piano hrát různou hudbu, byla nahrávka tria Billa Evansa You're Gonna Hear From Me, díky níž jsem se dostala k modernímu jazzu“.
V roce 1993 zamířila do USA jako studentka na William Paterson College a začala pilovat svůj vlastní odlišný hudební hlas, jako improvizátorka a skladatelka, vedle toho studovala hru mistrů. Jen 15 minut jízdy autem od Manhattanu, nebylo těžké najít inspirace. "Najednou jsem mohla jít do Village Vanguard nebo Bradley´s a slyšet úžasné klavíristy, to byl neuvěřitelný zážitek. Bylo to takové stimulující prostředí," které Gunnlaugs neměla v úmyslu opustit poté, co v roce 1996 absolvovala. Přestěhovala do Brooklynu a debutovala nahrávkou "Far Far Away" se svým triem: baskytarista Dan Fabricatore a bubeník (budoucí manžel) Scott McLemore.
V New Yorku se její pozornost přesunula na vlastní hudbu. Začala se objevovat na místech jako Cornelia Street Cafe a Knitting Factory a následovaly nadšené kritiky. Gunnlaugs byla vyhlášena za "působivého nováčka" od Village Voice.
Nicméně, začalo ji lákat něco více než jen trio. "Poslouchala jsem hodně Keith Jarrett Quartet a Jan Garabrek & Bobo Stenson Quartet a zvuk kvarteta byl pro mě tak lákavý." Přizvala saxofonistu Tonyho Malaby a basistu Drew Gresse. "Znala jsem Tonyho z joho vlastních kapel a byla jsem ohromena tím, jak byl expresivní. Drewa jsem znala z jeho práce s Fredem Herschem a Davem Douglasem.“ V roce 1999 spolu s McLemorem, kvartet nahrál „Mindful" a „Songs from Iceland."
Nahrávka „Mindful" byla vybrána Virginian Pilot jako jedno z 10 nejlepších CD roku. Na CD je zároveň radostný vztlak i éterická melancholie, která obklopuje posluchače od začátku do konce. Atmosféra pokračuje na nahrávce „Songs from Iceland“. Jednalo se o skladby, které jsme hráli na koncertech. Navrhla jsem, abychom je nahráli pro příští generace. Nebyla jsem si úplně jistá, co s nimi uděláme, ale zdálo důležité je zdokumentovat. Nakonec " Songs from Iceland vyšly o téměř deset let později. ("Jedinečná kombinace jazzového klavíru a islandského lidové hudby"… "skvělý poslech." Jazziz)
Mezitím Sunna vydala 2 alba, první v roce 2002 je "Fagra VEROLD" (zhudebněná islandská poezie), představuje Gress a McLemore stejně jako hlas Kristjany Stefánsdóttir a saxofonistu Sigurður Flosason. Druhé z r. 2003 je "Live in Europe", které se dostalo do top 10 v USA a Kanadě. To bylo nahráno v Praze během třítýdenního turné po Evropě s saxofonisty Ohad Talmor a basistou Mattem Pavolkou.
Gunnlaugs vystupovala na turné po USA, Kanadě a Evropě, stejně jako v Japonsku. "Moc se mi líbí cestovat vlakem v Evropě, kde můžete jen tak relaxovat a rozmýšlet. Je to hodně odlišné od jízdy mini-vanem po USA.“
Sedm CD vydala Sunna jako leader, setkala se s pochvalnými kritikami. Objevila se v publikacích, jako JazzTimes, Jazziz, Jazz Podium, Concerto, Stereo, Jazzman, Village Voice, Time Out New York, Swing Journal, Jazzwise All About Jazz a The Washington Post.
Její album "The Dream" (na němž hrají saxofonista Loren Stillman, basista Eivind Opsvik a bubeník Scott McLemore) se dobře umístilo v kanadských jazzových žebříčcích. Pro Sunnu mnoho znamená prohlášení Time Out New York, že její Jazz je symbolem Islandu, jako je pop BJÖRK nebo SigurRos.
Sunny nyní žije na Islandu, obvykle vystupuje se svým triem, v němž se prezentuje basista Thorgrímur Jonsson a Scott McLemore, hráč na bicí, ale také v poslední době cestovala s kvartetem, když se k nim přidal saxofonista Oskar Guðjónsson.
Sunna Gunnlaugs se vrací do Prahy po letech opět se svým nynějším manželem američanem Scottem McLemorem a islandským kontrabasistou Thorgrímurem Jónssonem a zapresentuje svoje nejnovější CD "Cielito Lindo"
vstupenky za 200,- Kč si můžete objednat na emailu: [email protected]
vstupné na místě koncertu 250,- Kč
